Mikulášská nadílka

Ať už sněží, prší nebo poprchává, všude je vždy taková tma, když chodí Mikuláš, čert a anděl, že by se jeden bál vyjít z domu. Ještě že svítí v ulicích lampy a jsou osvětlené domy a obchody. Kolikrát vypadají čerti opravdu zle a divoce.

 Mikuláš, čert, anděl.png

Mikuláš, čert a anděl navštěvují hlavně rodiny s malými dětmi, aby se rodičů zeptali, jak se děti

po celý rok chovaly, zda byly poslušné a hodné. To napětí, když se jen tak sedí ve ztichlém pokoji nebo se rychle prochází, aby bylo slyšet zvonek a mohla se ta zvláštní návštěva pozvat dál… To napětí by se dalo krájet. Když pak ale děti přednesou básničku nebo zazpívají písničku, nemusí se už nikdo bát, že si je čert odnese v pytli do pekla. Naopak dostanou od Mikuláše a anděla balíček plný dobrot. Pomeranče, mandarinky, jablíčka, čokoládu, sušenky, perníky, ořechy a třeba i nějakou malou hračku. Panenku nebo autíčko. To je potom radosti! Na to, že se docela dost bály, děti rychle zapomenou.

 

Jako koza rohatá vypadal náš čert,

ocas měl až za vrata, odnes by nás hned.

Do pekla černého, do kotle velkého.

Ale hodný Mikuláš přehodil přes čerta plášť,

zlatou holí zakouzlil a čerta zastavil.

Pak veliký koš plný dárků před nás postavil

a krásný anděl nás po vlasech něžně pohladil…

 

Z nejrůznějších webových stránek se můžeme dovědět, že dříve chodily dva dny před Mikulášem i Barbory. Chodily dvě nebo tři, měly na sobě bílé šaty a závoj. Jedna nesla v košíku ovoce a sladkosti pro hodné děti a druhá metlu nebo vařečku na ty zlobivé. Zaťukaly na okno nebo zazvonily a zazpívaly píseň o svaté Barboře.

 

V některých rodinách si proto děti dávají v předvečer svátku Barbory, tedy 3. 12. za okno punčochu, sáček nebo talířek a čekají, jestli jim Barborka něco nadělí. Ráno pak většinou najdou plno dobrot, někdo ale i brambory nebo uhlí – to, když po celý rok až tak hodný nebyl.

 táta, máma, děti.jpg

V den svátku Barbory – 4. 12. je i pěkným zvykem dát do vázy větvičku třešně nebo višně, může být i z jabloně, slivoně nebo zlatého deště. Tento zvyk byl za starých časů pro svobodné dívky a panny. Říkalo se, že pokud na Štědrý den větvička vykvete, pak se dívka na vdávání do roka a do dne vdá. V dnešní době je větvička pěknou ozdobou.